Gender - Články

Pojmy, které je dobré znát…
21.01.2013
Gender
Gender je sociální konstrukt předpokládající binární vlastnosti a chování, které jsou spojovány s určitým pohlavím (s mužským nebo ženským). Vlastnosti a chování přitom nejsou vrozené, jak se často mylně předpokládá, ale jsou formované společností a její kulturou. Toto tvrzené dokládá i fakt, že se gender proměňuje v čase, místě, ale i v různých sociálních situacích. Například někdy se ženy musí chovat maskulinně zvláště, pokud se dostanou do tzv. mužského prostoru (tedy prostoru, kde převažují muži), kterým je dosud politika, vedení firmy, vojenství apod.
Předpokládaná binarita maskulinity (co očekáváme od mužů) a femininity (co očekáváme od žen) však není rovnocenná – vše, co je ve většině společností spojováno s maskulinitou (racionalita, aktivita, agresivita) má větší hodnotu, než to, co je považováno za femininní (vlhkost, tajemnost, emoce,..).

Pohlaví
Odliš ení lidských bytostí podle určitých fyziologických znaků, nejčastěji podle genitálií. Biologové se snaží o nalezení dalších vědeckých důkazů např. dříve velikost mozku, dnes geny, DNA, hladina hormonů – tyto pokusy jsou neúspěšné. Od 18. století se v medicíně pracuje s tzv. dvoupohlavním modelem, tedy rozdělením lidských bytostí na ženy a muže. Toto rozdělení do jisté míry také sociálním konstruktem, neboť se stále rodí jeden jedinec z tisíce (tzv. intersexuál), u kterého je pohlaví nemožné jasné oddělit. V takovou chvíli přichází lékaři, kteří rodičům doporučují dítěti pohlaví určit a upevnit operací. To ovšem vyvrací představy o lékaři prezentované „přirozené“ odlišnosti mezi pohlavími - muži a ženami.

Genderové stereotypy
Pojem označuje „apriorní přisuzování určitých vlastností, schopnost, sociálních rolí a z nich vyplývajícího sociálního statusu mužskému či ženskému pohlaví na základě zjednodušených myšlenkových konstrukcí. Ty vycházejí z axiomu, že existují typicky ženské, a naproti tomu typicky mužské, způsoby vidění světa a praktického jednání a realizace životních plánů v něm. Pro zpřesnění doplňuji, že pojem gender označuje pohlaví, nikoli však ve smyslu biologickém, ale právě ve smyslu společensko-kulturně-sociálním [Síbrt, online].“

Rovné příležitosti pro ženy a muže
O rovných příležitostech mezi muži a ženami je možné hovořit ve chvíli, kdy neexistují překážky „pro účast na ekonomickém, politickém a sociálním životě na základě pohlaví [Ferrarová 2007: 24].“ Je tedy zajištěna genderová rovnost. Všichni lidé tak „mají svobodu rozvíjet svoje osobní schopnosti bez omezení, která určují přísné genderové role, a že rozdílné chováním aspirace a potřeby žen a mužů budou považovány za rovné a budou stejně hodnoceny a podporovány [Sokačová, Kolářová 2010: 35].“

Slaďování pracovního a rodinného života
Opatření ze strany zaměstnavatele, které umožní kombinaci pracovního a rodinného/osobního života ženám i mužům. K tomuto účelu může zaměstnavatel zavést flexibilní uspořádání pracovní doby, komunikovat s rodiči na rodičovské dovolené apod. Slaďování přitom nemá sloužit jen ženám, které mají malé děti, ale stejnou měrou i mužům ve stejné situaci. Dále může být poskytnuto osobám, které pečují o závislého člena/členku rodiny, při slaďování práce se sportovními aktivitami, se studiem atp.

Dvojí směna
V českých domácnostech dvojí směnu zažívají ženy dodnes. Váže se na genderově stereotypní představu, že ženy jsou primárními pečovatelkami o děti a o domácnost. Tento stereotyp se vytvořil v 19. století s nástupem moderní společnosti a odchodem mužů do zaměstnání (dříve všichni pracovali na poli). S nárůstem počtu žen na pracovním trhu – největší boom na našem území v době socialismu (povinná zaměstnanost) – však ženám práce v domácnosti neklesala. Ženy tak byly nucené pracovat zadarmo doma a poté ještě za málo peněz ve veřejné sféře. Nízká mzda se zpětně odvozovala zcela nelogicky od toho, že ženy budou ještě pracovat doma. Práce žen tak byla a dodnes je méně ceněna také v závislosti na očekávání zaměstnavatelů, že žena se bude práci věnovat méně, ačkoli je v práci na stejnou pracovní dobu a své povinnosti si plní stejně jako muž.

Autorka článku
Bc. Miroslava Čechová, genderová expertka

Použitá literatura:
• Ferrarová, E. 2007. Příručka pro implementaci rovných příležitostí žen a mužů: a principů gender mainstreamingu ve veřejné správě v České republice. Praha: Gender Studies, o.p.s.
• Síbrt, M. 2004. Genderové stereotypy aneb o ženách v českých televizích. [online] Dostupné z < http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml? x=204655>.
• Sokačová, L., Kolářová, J. 2010. Slabikář inovativních nástrojů pro slaďování osobního a pracovního života. Manuál projektu. Praha: Gender Studies, o.p.s.
• Sokačová, L. (ed.) 2010. Manuál programů rovných příležitostí žen a mužů a slaďování rodinného a pracovního života na úřadech veřejné správy. Praha: MV ČR.

Chcete vidět ostatní články?